Když jsme se rozhodli pořídit si nového čtyřnohého člena naší domácnosti, prostudovali jsme spoustu materiálů a vybírali, který pes by se nejlépe hodil k naší rodině. Chtěli jsme psa, který je krátkosrstý, snadno cvičitelný, je hlídač a při tom všem hodný k dětem. Entlebuch byl po nás jasnou volbou. Pro Ivett jsme si jeli přes půl republiky do Chotýše. Vybírali jsme z několika štěňat, ale Ivett se nám zalíbila na první pohled. Má úžasnou klidnou povahu, je přátelská a miluje společnost jak lidí tak psů.
Bydlíme v rodinném domě se spoustou dalších zvířat (králík, želva, papoušci, ryby)kteří jsou právoplatnými členy rodiny a kterým věnujeme maximální péči a lásku.
Entlebušský salašnický pes je přeborníkem v množství vynikajících psích vlastností. Je to přátelský společník a ochranář svého pána, jeho rodiny i dětí. Kromě dobrého vztahu ke společenství „domácích" lidí si entlebušský salašnický pes zachoval také neagresivní vztah k ostatním psům a zvířatům vyskytujícím se v jeho domácnosti - jedinou podmínkou je zde správná socializace v jeho štěněčím věku. Výcvik tohoto psa není náročný.
Středně velké plemeno s kompaktní tělesnou stavbou a typickou trojbarevností. Srst tohoto psa je krátká a tvrdá s hustou podsadou. Přípustné barevné variety plemene - Výhradně černé, celkové zbarvení s tříslovými a symetrickými bílými znaky. Bílá barva se musí vyskytovat i na hlavě, tříslová barva může oscilovat mezi od žlutohnědé po rezavou barvu.
Kohoutková výška psů je nejméně 44cm, u fen je to minimálně 42 cm. Tělo je výrazně delší než celková výška, hrudník je hluboký a široký, hřbet je rovný. Ocas entlebušského salašnického psa je většinou od narození krátký, eventuelně se v zemích, kde je to povoleno, kupíruje. Nohy jsou krátké, rovné a viditelně osvalené. Tento pesmá spíše širokou hlavu s výrazně zúženou čenichovou částí. Oči jsou malé s živým výrazem. Uši jsou přiměřeně velké, svěšené, špičky jsou zaoblené.
Původ tohoto plemene je podobný jako u Apenzellského salašnického psa. I Entlebušský salašnický pes bývá odvozován od psů původních římských legií. Tělesná stavba odkazuje na křížení s tibetskou dogou dalšími psy, nicméně tento pes vykazuje určité odlišnosti, takže v jeho případě zřejmě došlo k podchycení genetické mutace. Jeho oficiální standard byl prvně uznán v roce 1889.
Péče o srst tohoto psa je v zásadě naprosto nenáročná, běžná péče zcela postačí. Toto plemeno má sice podsadu, která psům umožňuje bezproblémový a dlouhodobý pobyt venku, do kotce toto plemeno přesto nepatří. Entlebušský salašnický pes je vyrovnané a klidné povahy pouze v případě, že je s ním zacházeno jako s členem rodiny, což představuje blízký kontakt s člověkem a také možnost spaní blízko svého pána a jeho rodiny, nikoliv zcela odděleně. Nedostatečný kontakt s člověkem a neúplná socializace může tyto psy povahově navždy poškodit a změnit.
Tito salašníci byli původně vyšlechtěni jako švýcarští honáčtí psi a odedávna tak byli součástí mnoha statků a zemědělských usedlostí. Dnes se chovají téměř výhradně jako společenské a rodinné plemeno, pokud však chcete, aby váš entlebušský salašnický pes skutečně dobře vycházel i s dalšími zvířaty, eventuelně se zvířaty vašich sousedů apod., je nezbytné seznámit ho s nimi v jeho raném mládí. Stejně tak je nutné vědět, že i přes zcela nekonfliktní povahu entlebušských salašnických psů tito psi nikdy nepustí na své území cizí osobu bez jednoznačného svolení svého pána. Budete-li mít možnost a chuť, pak může váš entlebušský salašnický pes vyniknout ve stopování nebo v psí obratnosti.